Snahou práce je využívat Open Source GIS software neboli software, jehož zdrojový kód je zdarma přístupný. Rozhodující je zejména cena databáze Oracle. Pro práci s prostorovými daty se jedná o Oracle Spatial. Zvolenou Open Source databází je databáze PostgreSQL a její nadstavba (anglicky add-on) PostGIS. Tyto nekomerční produkty se velice rychle vyvíjejí a jsou velmi brzy dostupné jejich novější a novější verze. Místo komerčního softwaru ArcGIS od firmy ESRI jsme zvolili software OpenJUMP.
Abychom se seznámili s řešeným problémem, uveďme alespoň pár slov o kůrovci. Kůrovec je tedy malý brouček, který zpravidla napadá polomy a staré nebo jinak oslabené smrky. Jeho larvy prokousávají lýko stromu, který v důsledku této činnosti usychá. Funkcí kůrovce v přírodě je přirozeně uvolnit místo pro mladé stromky. Pokud ale dojde k přemnožení kůrovce, začne velice brzy docházet i k napadání zdravých stromů. Zdravý strom se dokáže kůrovci bránit tím, že kůrovce buď zalije pryskyřicí, anebo ho zahubí obranými toxickými látkami. V případě jeho přemnožení se ale ani zdravé stromy neubrání. Kůrovec má dále i nespočet druhů přirozených nepřátel, zejména ptáků a dravého hmyzu. [3]
O skutečném způsobu šíření kůrovce panují značné dohady a ani dnes tato otázka není zcela jednoznačně dořešena.
Vlivy, které by měly mít vliv na šíření kůrovce jsou:
Ohniska kůrovce a směr větru
Stáří porostů (60 let a více)
Druhová skladba dřevin
Sluneční osvit, nadmořská výška, reliéf terénu, teplota, Srážky a další
V této práci budeme algoritmizovat šíření kůrovce na základě zjištěných ohnisek a budeme předpokládat šíření severovýchodním směrem. (Vlivy na šíření kůrovce zde byly sepsány podle dokumentu z původního řešení projektu a jejich seřazení jsem provedl intuitivně, tudíž body nemusí být sestupně seřazeny podle podílu jednotlivých vlivů.)